|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Politická geografie jako součást moderní politické vědy 2. Vliv politických procesů na formování politické mapy světa 3. Prostorová dimenze politiky v rámci státu - volební geografie, vnitřní politicko-administrativní členění státu, regionální politické strany 4. Prostorová dimenze mezinárodní politiky - úvod do geopolitiky 5. Politicko-geografické regiony - typologie, charakteristiky, příklady, vliv na národní politiku a mezinárodní vztahy 6. Mezinárodní systém a anomální politicko-geografické jednotky - slabé státy, rozpadlé státy a kvazistáty 7. Prostorová dimenze konfliktů (politických, etnických, náboženských) 8. Politicko-teritoriální vývoj vybraných světových regionů
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Seminární výuka, Samostudium literatury, Přednáška
- Příprava na zkoušku [10-60]
- 60 hodin za semestr
- Kontaktní výuka
- 52 hodin za semestr
|
| Předpoklady |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| nejsou předepsány žádné specifické předpoklady |
| Výsledky učení |
|---|
| po absolvování kurzu budou studenti schopni aplikovat základní geopolitické teorie na světové události ve 20. století. Dále budou schopni za pomoci makroperspektivní politickogeografické metody analyzovat vybraný geografický region a interpretovat souvislosti mezi politicko-geografickými faktory (tvarem státního území, složením obyvatelstva apod.) a vnitřní nebo zahraniční politikou konkrétního státu, respektive regionu |
| klasifikovat jednotlivé typy politicko-geografických regionů |
| vysvětlit vztah mezi geografickou sférou a politickou v rámci státu i v mezinárodním prostředí |
| vymezit různé typy státotvorných procesů |
| popsat formování politicko-geografické struktury jednotlivých regionů světa |
| charakterizovat procesy, které ovlivňují vnitřní i zahraniční politiku státu |
| charakterizovat význam politické geografie pro obor politologie a mezinárodní vztahy |
| Odborné dovednosti |
|---|
| na základně získaných znalostí samostatně analyzovat vliv politicko-geografických faktorů na stabilitu státu respektive regionu |
| analyzovat a interpretovat vliv politicko-geografických faktorů na vnitřní i zahraniční politiky států |
| interpretovat historické i současné konflikty ve vztahu k politicko-geografickým aspektům |
| samostatně zhodnotit postavení státu v regionu |
| Vyučovací metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Přednáška s diskusí, |
| Samostudium, |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Seminární výuka (diskusní metody), |
| Samostatná práce studentů, |
| Prezentace práce studentů, |
| Hodnotící metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Ústní zkouška, |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Seminární práce, |
| Individuální prezentace, |
| Skupinová prezentace, |
|
Doporučená literatura
|
-
Cabada, Ladislav; Šanc, David. Panregiony ve 21. století : vývoj a perspektivy mezinárodních makroregionů. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. ISBN 978-80-7380-357-5.
-
Flint, Colin; Taylor, Peter J. Political geography : world-economy, nation-state and locality. 5th ped. Harlow : Pearson/Prentice Hall, 2007. ISBN 0-13-196012-1.
-
Glassner, Martin Ira; Fahrer, Chuck. Political geography. Hoboken : John Wiley & Sons, 2004. ISBN 978-0-471-35266-2.
-
Gray, Colin S.; Sloan, Geoffrey. Geopolitics, geography and strategy. London : Frank Cass, 1999. ISBN 0-7146-8053-2.
-
Jones, Martin; Jones, Rhys,; Woods, Michael. An introduction to political geography : space, place and politics. London : Routledge, 2004. ISBN 0-415-25077-3.
-
Waisová, Šárka. Atlas mezinárodních vztahů : prostor a politika po skončení studené války. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. ISBN 978-80-7380-015-4.
|