|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Druhy keramických pecí, topné články a paliva, regulace pecí. 2. Měření teploty, termočlánky, Segerovy a Ortonovy žároměrky, keramické indikátory teploty. 3. Vedení tepla, tepelná vodivost, tepelná kapacita, vedení tepla rovinnou a válcovou stěnou. 4. Tepelné chování jílových a neplastických minerálů fázové přeměny minerálů, dilatometrické vlastnosti, tepelné chování keramických hmot. 5. Ohřev tělesa, limitní křivka výpalu, teplotní profily těles, chlazení keramiky. 6. Vliv pecní atmosféry na barevnost střepu a glazur, redukce oxidů železa, titanu, mědi. 7. Návrh vypalovací křivky glazury a její chlazení. 8. Návrh vypalovací křivky střepu. 9. Skládka pece, teplotní rozdíly v peci, přizpůsobení výpalu rozdílům v peci. 10. Chyby způsobené vedením výpalu. 11. Pevnost a lom keramiky a skla. 12. Slinování keramických hmot. 13. Shrnutí látky a příprava na kontrolní test.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Prezentace práce studentů, Individuální konzultace, Demonstrace dovedností, Seminární výuka, Samostudium studentů, Přednáška, Přednáška s demonstrací, Seminář
- Kontaktní výuka
- 52 hodin za semestr
- Vypracování seminární práce v bakalářském studijním programu [5-40]
- 40 hodin za semestr
- Příprava na dílčí test [2-10]
- 10 hodin za semestr
|
| Předpoklady |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| vybavit si postupy modelování specifických forem tvarů, základní klasifikace základních materiálů pro glazování keramiky a jejich specifika, aplikovat znalosti o materiálech, technologiích a jejich tváření, |
| Odborné dovednosti |
|---|
| vizualizovat prostorové rozvržení výrobku, zvažovat poměr funkčnosti a estetické kvality výrobku a promítnout ji do tvorby návrhu a prototypu, přehledně shrnout suroviny pro keramiku, jejich základního užití, využívat základní materiály pro glazování keramiky, jejich výpočty a využití, |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| bc. studium: zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků, |
| bc. studium: efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, |
| bc. studium: uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice, |
| Výsledky učení |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| druhů keramických pecí, topných článků a paliva, chyb způsobených vedením výpalu, tepelné chování jílových a neplastických minerálů, |
| Odborné dovednosti |
|---|
| zdůvodnit měření teploty, termočlánky, vysvětlit vedení tepla, tepelnou vodivost, kapacitu, objasnit ohřev tělesa, limitní křivku, objasnit vliv pecní atmosféry na barevnost střepu a glazur, popsat návrh vypalovací křivky glazury a střepu, teplotní rozdíly v peci, vysvětlit pevnost a lom keramiky a skla, slinování keramických hmot, |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| bc. studium: samostatně získávají další odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti na základě především praktické zkušenosti a jejího vyhodnocení, ale také samostatným studiem teoretických poznatků oboru, |
| bc. studium: srozumitelně a přesvědčivě sdělují odborníkům i laikům informace o povaze odborných problémů a vlastním názoru na jejich řešení, |
| bc. studium: samostatně a odpovědně se na základě rámcového zadání rozhodují v souvislostech jen částečně známých, |
| Vyučovací metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Přednáška založená na výkladu, |
| Přednáška s demonstrací, |
| Přednáška s aktivizací studentů, |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Demonstrace dovedností, |
| Seminární výuka (badatelské metody), |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| Diskuse, |
| Hodnotící metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Průběžné hodnocení, |
| Test, |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Demonstrace dovedností (praktická činnost), |
| Seminární práce, |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| Individuální prezentace, |
|
Doporučená literatura
|
-
Motyčka, V. Výpočty v keramice. SiS ČR Praha, 1996.
-
Pospíšil, Z. Jemná keramika úvod a základy technologie. Praha, SNTL, 1981.
-
Rada, Pravoslav. Techniky keramiky. Vyd. 2. Praha : Aventinum, 1996. ISBN 80-85277-88-3.
-
Rédr, M.; Gottwald, A.; Říman, A.; Rejč, R. Tepelné výpočty a optimalizace vyzdívek průmyslových pecí. SNTL Praha, 1975.
-
Slavík, C. F. Pecní příručka. SNTL Praha, 1981.
-
Slavík, C. F. Teplo v jemné keramice. SNTL Praha, 1962.
-
Špís, Jiří. Modelářství porcelánu a keramiky. Karlovy Vary : Jiří Špís, 2004. ISBN 80-239-4288-3.
-
Tichý, O. Pálení keramiky. SNTL Praha, 1983.
-
Turek, M. Elektrotechnická keramika. SNTL Praha, 1964.
-
Zádrapa, K. a kol. Slinutá keramika a porcelán.
-
Zádrapa, K. Keramické suroviny a jejich úprava. SNTL Praha, 1964.
-
Zádrapa, K. Technologie keramiky. Pórovitá hrubá a jemná keramika. SNTL Praha, 1975.
|