|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. pojem forma, formování stavba a tektonika, hudební myšlení a metoda 1.1. smysl a typy analýzy, spor o tzv. obsah hudby a porozumění hudbě 2. hudební myšlenka jako téma, motiv, figura (figurace, běhy, pasáž etc), hudební myšlenka jako metoda, pojem variace 3. elementární formotvorné principy: střídání, kontrast a opakování se změnou nebo beze změny evoluční a expoziční typ hudby; analýza strofické písně 4. věta (mikro-tektonika), perioda a malé formy dvoudílné a trojdílné, návrat a malé rondo, pojmy mezivěta, koda a introdukce; analýza skladby malé formy dvoudílné a trojdílné (umělá píseň, lidová píseň) 5. velké formy dvoudílné a trojdílné, velké rondo; analýza skladby velké formě dvoudílné a trojdílné (umělý tanec) 6. cyklické formy, sonátový cyklus a sonátová forma, pojmy symfonie a smyčcový kvartet; rámcová analýza věty v sonátové formě (nelezení expozice, provedení a reprízy) 7. cyklické formy, koncert a koncertantní jednání jako princip, suita, pojmy serenáda, divertimento; rámcová analýza koncertu a suity (nelezení makro-částí, poukaz na koncertantní jednání) 8. polyfonie a kontrapunkt, organum, fuga a kánon, pojmy moteto a mše; analýza fugové expozice (poukaz na základní princip expozice, nalezení dux-comes) 9. jevištní formy, opera, melodram a předehra, příbuzné typy oratorium a pašije; seznámení s vybraným libretem
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
- Kontaktní výuka
- 26 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku [10-60]
- 52 hodin za semestr
|
| Předpoklady |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| základní orientace v hudebním textu |
| Odborné dovednosti |
|---|
| dovednost čtení v hudebním textu |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| bc. studium: efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, |
| Výsledky učení |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Vyhovění nárokům vědomostní a prakticko-aplikační části shrnujícího testu, případně kvantitativní i kvalitativní úroveň vědomostí a aplikačních dovedností, které by potencionálně uspění v uvedeném testu zaručovaly. |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Další rozhojnění aplikačních dovedností studentů vyplývá z obsahu předmětu (viz), tj. z kontaktů s rozměrnějšími a kompozičně náročnějšími hudebními díly v převaze velkých forem. |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| bc. studium: samostatně a odpovědně se na základě rámcového zadání rozhodují v souvislostech jen částečně známých, |
| Vyučovací metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Přednáška s demonstrací, |
| Přednáška s diskusí, |
| Přednáška s aktivizací studentů, |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Přednáška s demonstrací, |
| Přednáška s aktivizací studentů, |
| Diskuse, |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| Přednáška s diskusí, |
| Přednáška s aktivizací studentů, |
| Hodnotící metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Test, |
| Demonstrace dovedností (praktická činnost), |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Test, |
| Demonstrace dovedností (praktická činnost), |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| Test, |
| Demonstrace dovedností (praktická činnost), |
|
Doporučená literatura
|
-
BEZDĚK, J. a R. FEIFERLÍKOVÁ. Několik poznámek ke vztahu hudebně teoretické analýzy a výchovy teorie interpretace. Magnanimitas. 2012.
-
CAPLIN, E. W. Analyzing Classical Form, an Approach for the Classroom. Oxford University Press. 2015.
-
COHN, R. Introduction to Neo-Riemannian Theory: A Survey and a Historical Perspective. Journal of music theory, roč. 42, č. 2., s 167-180. Yale University Press. 1998.
-
FALTUS, L. a M. ŠTĚDROŇ. Formování hudby. Brno: JAMU. 2003.
-
HONS, M. Hudební analýza. Togga. 2010.
-
JANEČEK, K. Hudební formy. SNKLHU. 1955.
-
JANEČEK, K. Tektonika. Supraphon. 1968.
-
MICHELS, U. Encyklopedický atlas hudby. Nakladatelství Lidové noviny. 2000.
-
ZENKL, L. ABC hudebních forem. Bärenreiter Praha. 2014.
|